V nastalé situaci zkoušené novým koronavirem se koncerty, divadelní představení i přednášky stěhují do virtuálních útočišť. Streamy na svých sociálních sítích nabízejí kluby nebo festivaly. Mezi ně patří i multižánrový Hradecký slunovrat, který si do posledního online streamu pozval novinářku, fotografku a autorku knihy Průmysl lži Alexandru Alvarovou. Diváci tak měli možnost zhlédnout přes dvě hodiny dlouhou besedu o informační válce, dezinformačních webech nebo šíření fake news.
„Každý festival má své headlinery, kteří hrají v osm večer na nasvíceném pódiu. Pro nás je to dnes Alexandra Alvarová,” uvedl celou besedu spolumoderátor a ředitel festivalu Vašek Müller. Beseda, kterou do této chvíle sledovalo přes tisíc diváků, se hned ze začátku pustila do aktuálního tématu šíření dezinformací a hybridní války Ruska nebo Číny.
Šíření dezinformací je patrně staré jako válčení samo, jeho moderní podoby se ale začaly formovat prakticky nedávno. S konceptem užití dezinformací, jako zbraně přišlo například Rusko už v polovině 90. let. „Rusové přišli na to, že začlenění těchto prostředků do vojenské doktríny je mnohem efektivnější – stojí míň životů i peněz,” řekla k tomu Alvarová.
Dospěli jsme do fáze informační války
Současná podoba ruského vedení hybridní války se pak řídí například podle tzv. Gerasimovy doktríny – článku náčelníka generálního štábu Ruské federace Valerije Gerasimova, který vyšel v roce 2013. V něm je už naplno rozvinutá myšlenka hybridní války a užívání nevojenských prostředků v konfliktu. To s sebou může nést i cílení dezinformací na obyvatele nepřátelského státu.
„Šíření fakenews a lží je závislé na vyspělých technologiích. Když s nimi neumíme pracovat, tak se tomu nemáme sebemenší šanci ubránit,” komentovala Alvarová technologický stav konfliktu, „prostě vyvracet lži je důležité, ale bez technologického backgroundu to nejde. Dospěli jsme do fáze informační války,” dodala.
Data jsou novodobá měna
Z obchodu s daty uživatelů se stal obrovský byznys s neuvěřitelnou silou měnit svět. O vlivu dat na politiku například svědčí také kauza Cambridge Analytica, která měla za pomocí informací o uživatelích potenciál měnit výsledky voleb i politické rozpoložení v zemi. „Data jsou novodobá měna,” dodala k tomu Alvarová.
Potenciální nebezpečí ze ztráty dat a osobních informací ale podle Alvarové nehrozí jen ze strany cizích mocností. Velkou roli v boji o osobní data hrají také internetoví giganti sociálních sítí nebo vyhledávačů. „Facebook a Google nám sice říkají, ať si chráníme své soukromí, a že je to jen naše věc, ve skutečnosti ale spíš na nás chtějí přehrát Černého Petra odpovědnosti. Jejich převaha nad námi je ale přitom obrovská,” komentovala Alvarová.
Parlamentní listy nemají limity
Zahraniční vliv na informace se i u nás projevuje někdy velmi otevřeně v celé řadě dezinformačních médií. Ta se přitom nemusí zabývat ani politikou nebo zahraničím. „Portály jako Aeronet jsou mezi českou veřejností už dost známé. Podstatně nebezpečnější jsou nové weby, o kterých ještě nevíme, co skrývají, jaké mají poslání a na jaké skupiny se orientují. Můžou mezi nimi být různé ezoterické portály, stránky o alternativní léčbě nebo weby pro maminky. Vůbec nemusí zmiňovat Rusko ani Putina, přesto ale slouží Moskvě tím, že injektují nepravdivé informace do svých cílových skupin,” poodhalila Alvarová princip fungování dezinformačních projektů i u nás.
Debata médiích se poměrně rychle a pochopitelně dostala také k tématice projektu Parlamentní listy. Ty se podle Alvarové staly už na začátku unikátní svou koncepcí, kdy měly svého člověka na každé tiskové konferenci, každém otevřeném zasedání poslaneckého klubu i na sociálních sítích politiků. Tím se z počátku staly hlavně obrovskou sběrnicí dat. Teprve potom začaly být aktivní i publicisticky.
„Sama jsem byla u toho, když politikům nabízeli, ať si u nich zaplatí reklamu, kterou oni zveřejní jako článek,” nabídla Alvarová náhled do fungování listů. „Politici, kteří trpěli nedostatkem pozornosti médií, tuhle šanci obrovsky kvitovali, mohli tam totiž uveřejnit opravdu cokoli. Byl to pro ně naprostý ráj,” dodala.
„Všechna normální média mají limitovaný čas, plochu nebo počet znaků. Navíc do toho vstupují redaktoři a editoři, kteří to třeba studují na škole, aby věděli, jak se ptát a jaké informace přinést. Tady ale najednou nebyly žádné limity. Parlamentní listy napsaly vše, co si politik řekl,” řekla Alvarová.
Parlamentní listy se tak podle ní staly tím nejnebezpečnějším velvyslancem dezinfo scény ve světě našich médií.
Pravda má jen omezený počet výrozových prostředků
Diváci streamu se mohi také dozvědět o nových plánech Alvarové na spisovatelském poli. Chystá se totiž k vydání nové publikace. Beletristická kniha s chystaným názvem Krmit démony má zachytit zrod moderní formy datové propagandy nebo fungování kontroverzní Cambridge Analytica.
Alexandra Alvarová se dezinformacím, hoaxům a fake news věnuje soustavně už dlouhou dobu. Rozebírá také psychologické aspekty této problematiky. „Pravda má jen omezený počet výrazových prostředků, může pořád dokola opakovat jen studená fakta. Nakonec tak může ostrouhat, protože přestane být zábavná,” uvedla k tomu Alvarová, „stali jsme se obětmi toho, že jsme si přestali vážit pravdy,” dodala novinářka na závěr.